Velký třesk se bude Brnu líbit, říká portugalská ohňostrůjkyně
3. 6. 2009, 14.50
Brno – Když se řekne ohňostroj, většina lidí si kromě barevných výbuchů na nebi představí také chlapský tým, který má všechnu tu krásu na svědomí. Stereotypy boří Melanie Cagnon z portugalského týmu Luso Pirotecnia, která nejenže sama už jeden ohňostroj navrhla, ale také pomáhá ostatním členům týmu s přípravami přímo na místě. „Pracovala jsem s výbušninami celý den, jen se podívejte na mé ruce,“ říká Cagnon.
Je v cizině běžné, že se ohňostrůjci stávají i ženy?
Já bych řekla, že ano. V našem týmu jsme dvě, v Německu mají jednu celou skupinu ženskou a v Jižní Koreji působí čtyřiadvacetiletá designérka ohňostrojů, která dělá opravdu krásná představení.
Můžete popsat proces vzniku ohňostroje od myšlenky až po galavečer?
Nejprve zjišťujeme, pro jaké místo představení tvoříme, pak přijde nápad, téma a výběr hudby, na niž designéři vymyslí celou show. Následuje práce v továrně, kde se připravujeme na samotné představení. Nabíjí se světlice, zavádí se do nich elektronika, pracuje se na synchronizování celého ohňostroje. No, a pak se všechno naloží do beden a jede se na místo určení, kde se efekty napojí na odpalovací systém a show může začít.
Používáte při tvorbě ohňostroje nějaké počítačové simulátory, nebo si všechno musíte jen představovat?
Dnes už existuje software, který umí simulovat celou show, ale my jej nepoužíváme. Když chcete navrhnout představení, musíte mít hodně zkušeností, znát většinu produktů a vědět, jak vypadají – z toho se vychází, a proto dobří ohňostrůjci ani žádné podobné programy nepotřebují.
To musí být pěkně náročná práce…
Malířem se může stát nadaný člověk prakticky přes noc, stačí jen mít dobré výtvarné cítění a nápady. Ale stát se dobrým ohňostrůjcem, to je dlouhodobý proces. Trvá několik let, než člověk nasbírá dostatek zkušeností.
Když srovnáte ohňostroje dnes a před dvaceti lety, jaké vidíte rozdíly?
Snad nejdůležitějším rozdílem je bezpečnost. Před dvaceti lety se i ty největší kalibry odpalovaly ručně, dnes se všechno odpaluje z dálky elektronicky. S tím souvisí rozšíření menších světlic a různých fontán, které dříve nebyly možné, protože by jejich odpalování ohrozilo tým.
Jaké nové trendy hýbou dnešním světem ohňostrojů?
V poslední době se těší oblibě efekty, které vycházejí rychle, synchronizovaně za sebou. Zvýšila se také přesnost choreografie s hudbou. Novinkou je třeba raketa, která má čip v náloži a dá se tak přesně kontrolovat nejen její vypuštění, ale i její výbuch na obloze.
Využíváte ve svých představeních netradičních prostředků, například laserů?
Ano, už od založení naší společnosti v roce 1995 děláme ohňostroje s živou hudbou, světly a tanečníky. Vzniká z toho taková multimediální show. Ale diváci v Brně nic podobného neuvidí. Nejsem si jistá, jestli to pravidla festivalu vůbec dovolují, ale třeba by mohli pořadatelé nad něčím podobným začít přemýšlet.
A co jste si tedy pro brněnské publikum připravili?
Letošní rok je rokem astronomie, a jelikož jsme už několik show s touto tematikou dělali, řekli jsme si, že by se tohle mohlo líbit taky v Brně. A asi jsme se trefili, protože při prohlídce centra jsme narazili na velkoformátové fotografie planet!
Název vašeho ohňostroje zní Velký třesk. Co diváci vlastně uvidí?
Hlavní myšlenkou je vznik vesmíru a života. Takže začínáme velkým třeskem, utvořením sluneční soustavy a planet, následuje zrození života na Zemi. Konec si ale každý musí vyložit sám. Někdo v něm uvidí oslavu lidství, někdo zase dnešní bláznivou dobu.
Jan Blinka
Autor je studentem žurnalistiky na FSS MU v Brně