Recept na úspěch by chtěl mít každý, říká šéf Theatrum Pyroboli Ivan Martinek

22. 5., 17.00
Šéf ohňostrůjné skupiny Theatrum Pyroboli Ivan Martinek se dostal k ohňostrojům přes Dialog s vesmírem. Právě tak se totiž jmenovala rocková opera hudební skupiny Progress Organization. „Tehdy jsem v Pardubicích studoval Vysokou školu chemicko-technologickou a Zdeněk Kluka z té skupiny mě oslovil, když jsem ten chemik, že by potřebovali nějaké scénické efekty. Dal jsem se do toho a začalo se mi to líbit,“ vysvětlil Martinek. Potom se potkal s Petrem Scherhauferem, tehdejším ředitelem Divadla na provázku, což pro něj bylo, jak sám říká, osudové. „A v roce 1987 přišlo Divadlo v pohybu a tam jsem se už představil jako samostatný umělec svým prvním ohňostrojem,“ dodal zkušený ohňostrůjce.

Zabýváte se i něčím jiným než ohňostroji?
Vlastně ani ne. Kromě ohňostrojů dělám navíc ještě speciální efekty v divadlech, filmu i v televizi. Všechna má práce se točí kolem divadla a kultury. Rád se pouštím i do samostatných programů, které jsou laděny do historických kulis. Například Noc kejklířů jsme doplnili o ohňovou show s klasickými ohni na řetězech a pochodněmi.

Co z toho všeho vás baví nejvíc?
Všechno, jinak bych to přece nedělal.

Kde berete pro své ohňostroje inspiraci?
Inspirace je prakticky neomezená. Navštěvuju různé performance a představení, která dělají mí kolegové a známí v zahraničí. Všude, kde jsem, se chodím dívat. Byl jsem ve Francii, ve Španělsku, v Rakousku a v dalších evropských zemích, ale i v Asii. To je pro mě inspirace. Myslím si, že to stejné, jako kdybych byl fotograf, malíř, scénograf – když má člověk svůj styl, svůj rukopis, jde to už samo.

Co všechno příprava ohňostroje vyžaduje?
Je to multimediální představení, takže to znamená, že je nutné vybrat dobrou hudbu a pak ji ztvárnit výtvarně, vyplnit to technickým materiálem a vůbec to uskutečnit. Těch komponent je hodně. Navzájem se skládají do optimální polohy, každý ohňostroj je originálem. Já osobně se snažím, aby měl ohňostroj příběh.

Kolik času zabere příprava ohňostroje?
Vlastní příprava zabere asi čtrnáct dní až měsíc. Ale u těch větších ohňostrojů se už půl roku, rok dopředu opracovává námět. Pokud je to na stejném místě, už víme, do čeho jdeme. Má to ale taky svůj háček. Když se dostaneme na stejné místo a třeba i před to samé publikum, musíme pokaždé přijít s něčím jiným, musí to mít jiný charakter, jinou hudbu i barvy. Přesto, že je paleta barev omezená, kombinační možnosti skládání barev jsou široké.

Jak ovlivňuje přípravu ohňostroje prostor, v němž se pak odehraje?
Nemůžete udělat ohňostroj uprostřed stohu nebo třeba lesa. Ve větším prostoru je výhoda, že můžete použít větší množství prvků než v menších lokalitách. Můžete hrát na výškové efekty. Malé ohňostroje jsou oproti tomu dekorativnější. Většinou mají k dispozici řadu siluet budov. Architektura zahradní – stromy, sochy, fontány – i architektura stavební – zámky, hrady, kostely – jsou rozhodně nenahraditelné. Jednotlivé věci se pak objevují ozářeny v barevných světlech a dodávají jedinečnou atmosféru.

A kolik materiálu se při ohňostroji spotřebuje?
To se dá říct dost těžko. Kdybyste měla spočítat všechny jiskřičky, taky by to byly statisíce. Ale řádově se to pohybuje ve stovkách různých typů větších či menších materiálů.

Máte nějaký recept na to, aby měl ohňostroj u publika úspěch?
To by chtěl mít každý. Pokud člověk dělá program pro široké publikum, snaží se o to, aby to bylo hezké a líbilo se to. A to je těžké. Každému se líbí něco jiného. Záleží to na citu, na celkové koncepci ohňostroje i na počasí a dalších vnějších vlivech. Ten recept jednoduchý není, ale my děláme vždy všechno pro to, aby ohňostroj byl nejlepší.

Prozraďte něco o vašem dnešním prelude?
Náš dnešní ohňostroj naváže na Noc masek. Vzájemně se to bude prolínat. Základním symbolem je brněnský krokodýl, nebo chcete-li brněnský drak. Vyšli jsme z toho už v přípravné fázi. Drak bude dominující pro ohňostroj stejně jako pro průvod masek. Udělal jsem pro něj tři tance – první legendární, druhý patetický a třetí karnevalový.

Markéta Zelená
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně