Výstava o Mendelovi nabízí i jeho originální vědecké zápisky

3. 6. 2012, 16.50, aktualizováno
Brno, Mendlovo náměstí – Jedenáct let. Právě tak dlouho trvalo úsilí opata Lukáše Evžena Martince o vrácení originálů rukopisů Gregora Johanna Mendela, významného člena augustiánského řádu a genetika, do Brna.

Součástí oslav 190. výročí Mendelova narození je mimo jiné otevření výstavy Skvosty starobrněnského opatství. Návštěvníci mohou mimo originálů Mendelových zápisků zhlédnout také jeho osobní věci a liturgické oděvy, ve kterých kázal a vystupoval.

Gregor Johann Mendel po sobě zanechal jen velmi málo osobních věcí, včetně zápisků z bádání, výstava tedy skýtá možnost vidět poklad, který nemá jinde obdoby. Unikátní příležitost si nenechal ujít například Ondřej Blecha. „Zajímaly mě vystavené rukopisy, chtěl jsem vidět, co po Mendelovi zůstalo. Hodně se o něm teď mluví, tak jsem se chtěl také něco dozvědět,“ řekl.

Práce Gregora Mendela, kterou se po velmi dlouhé době povedlo vrátit zpět do Brna, se skládá z dvanácti dvojlistů. Jde o výsledky bádání, které Gregor Johann Mendel uskutečňoval přímo v zahradách augustiniánského opatství v Brně. Sám tam zasadil třicet až čtyřicet tisíc sazenic hrášků, o které pečoval, pozoroval je a dělal si k nim poznámky. Až třicet pět let po své smrti byl uznán jako geniální vědec a zakladatel klasické genetiky.

Podle opata Martince je Mendel známější ve světě než v tuzemsku. „Nezapomínejme, že minulý režim provedl naprostou devastaci ducha. Mendel byl představován jako jakýsi německy mluvící řeholník,“ uvedl Martinec.

Úkolem výstavy je představit Mendela veřejnosti jako významného badatele, uznávaného opata a připomenout lidem jeho genialitu. Sám Mendel kdysi řekl: Moje doba přijde.

Adéla Beranová
autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně,
více informací na www.munimedia.cz

Fotogalerie: Robert Vystrčil