Dopravní nostalgie na vlastní kůži: krásné jednoduché stroje

9/6/2012

9. 6. 2012, 17.40, aktualizováno
Jeden z nejrozmanitějších programů letošního festivalu Brno – město uprostřed Evropy nabídla Dopravní nostalgie. Technické muzeum vystavovalo už dopoledne historické vozy, které se v pravé poledne vydaly na cestu Brnem. Ve stejný čas byla na náměstí Svobody pokřtěna nová tramvaj Ignis Brunensis. A krátce před dvanáctou se rozjely první historické trolejbusy, autobusy a tramvaje směrem k husovické vozovně, kde se konal den otevřených dveří. Nechyběla ani tradiční koněspřežná tramvaj z roku 1876, která je zároveň nejstarším vozidlem hromadné dopravy, kterým se účastníci mohli svézt. Příznivci železnice si pak mohli udělat výlet parní lokomotivou do nedalekého Adamova.

Dopravní nostalgie ovládla Brno i blízké okolí. Foto: Marek ZukalSedím na polstrované lavici historické tramvaje a nasávám atmosféru meziválečné doby. Najednou se tramvaj dává do pohybu a za hlasitého řinčení vyjíždí z náměstí Svobody. Hluk je čím dál větší. Pomyslím si, že zatímco my trénujeme uši na rockových koncertech, našim prababičkám k tomu stačilo svezení tramvají.

Interiér je vyvedený ve dřevě, od stropu visí kožená chytadla, samozřejmě bez reklamy. Místo digitálního displeje leží pod jednou z lavic hromada cedulí s cílovou stanicí. Řidič stojí v kabině a místo hromady tlačítek má před sebou jen dvě páky. Zdá se, že to, čím historická vozidla lákají pasažéry, je právě jejich úžasná jednoduchost.

„Chvíli to trvá, než se to člověk naučí řídit. Je to hodně odlišné od těch dnešních strojů,“ vysvětluje zkušený řidič Roman Šiler. S vozy městské hromadné dopravy jezdí od svých dvaceti let a krátce potom se naučil řídit i historická vozidla. „Dnes už jezdím se všemi,“ říká.

Na obsluhu takového vozu jsou potřeba čtyři lidé. Kromě řidiče ještě průvodčí, jehož ruka slouží jako blinkr a který přehazuje výhybky. Dále dva další pracovníci, kteří brzdí a kontrolují přídavný vagón. Tramvaj, kterou jedu, je z roku 1935. Zhruba o osm let později se už začaly vyrábět blinkry a přídavné vozíky bez nutnosti manuálního brždění. I tímto typem tramvaje se lze svézt.

Kromě několika druhů tramvají nabízí dopravní podnik svezení i historickými trolejbusy a autobusy. Většinou platí, že čím starší typ to je, tím zajímavější svezení zájemce čeká. „V současnosti jsou k dispozici vozidla, pocházející nejčastěji z období od roku 1889 do roku 1943. Mimo této akce však hledáme i nové cesty, jak bychom mohli vozidla veřejnosti zpřístupnit,“ uvádí šéf brněnského technického muzea Vlastimil Vykydal.

Další zajímavé svezení nabídl parní vlak, který vyjížděl z brněnského hlavního nádraží do Adamova. Interiér vlaku se už tak nápadně neliší od některých dnešních vagónů. Jsou tam typické páčky pro zapnutí větrání, klasické malé stolečky pod stahovacím oknem i podobný odpadkový koš. Některé vagóny mají dokonce i polstrované sedačky.

Lidé se dnes mohli v Brně svézt i starými tramvajemi. Foto: Marek ZukalVlak se rozjíždí a dospělí i děti se nadšeně vyklánějí z oken. To, že sedíme ve vlaku taženém parní lokomotivou, připomíná jen štiplavý kouř, který se občas dostane do vagónu skrze otevřené okno.

„Tento vagón pochází přibližně z roku 1947. Vznikl po válce ve snaze sjednotit všechny československé vagóny a doplnit je o nějaké modernější prvky. Také je prvním s kovovou kostrou a proto jich lokomotiva utáhne méně. Vagóny první republiky byly totiž převážně ze dřeva,“ vysvětluje zasvěceně průvodčí Martin Klusáček. K historickým vlakům ho to táhlo už od třinácti let, kdy začínal v Jaroměři jako nakladač uhlí. Postupně se dostal až do Brna, kde jezdí jako průvodčí historických vlaků už pátým rokem.

Svezení v historickém vozidle nepřijde dráž než například kolotoč na přehradě. Zpáteční jízdenka vyjde většinou okolo padesáti korun, vlak na osmdesát korun. Pouze koněspřežná tramvaj nabízí za dvě stě korun o něco dražší svezení.

„Ceny mi přijdou fajn, vzhledem k tomu, kolik stojí normální jízdenka. Proto se na dopravní nostalgii pravidelně těším. Letos sice nevyšlo počasí, ale i tak jsem si jízdu ve staré šalině užil,“ svěřuje se jeden z návštěvníků akce Stanislav Prášil.

Zdá se tedy, že letošní ročník se i přes občasný déšť vydařil. Pokud však někoho počasí přece jenom odradilo, má možnost ještě zítra vyrazit na prohlídku historických vozů do technického muzea. Od zítřka začíná také provoz pravidelné letní linky historické tramvaje. Jde o linku H4, která bude vyjíždět vždy z Komenského náměstí směrem na Nové sady.

Hana Březinová
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně,
více informací na
www.munimedia.cz

Fotogalerie: Robert Vystrčil

cz en