Pivaři ovládli kus Brna

31. 5. 2008, 18.00
Brněnské náměstí Svobody je plné lidí. Zato přilehlé uličky v odpoledním parnu zejí prázdnotou. Kousek od Radnické ulice lze konečně zahlédnout v ruce postaršího pána první plastový kelímek s pivem. A pak to přijde. Stačí se podívat za roh. Ulice před radnicí je přecpaná stánky, krámky a stolky. A hlavně lidmi. Radniční dny s malými pivovary jsou v plném proudu.

Dusný vzduch je prosycen vůní grilovaných klobás a langošů. Na pódiu začíná hrát kapela staré šlágry. Těžkým vzduchem zní tóny banja, mladý zpěvák dává do svého výkonu maximum. Lidé rozesazení kolem stolků většinou poslouchají, někteří se spokojeně usmívají. A před nimi utěšeně rostou pyramidy prázdných kelímků. „Je to tu super,“ libuje si Petr Doupník, který v Brně studuje.

Výsostné znaky pivovaru Černá hora nese hned několik prodejních míst. Jeho fandové si tu můžou pořídit i tričko s jeho logem. U zdi radnice se pak krčí dřevěné stánky malých pivovarů. Nemají většinou žádné cedule, které by lákaly žíznivé zákazníky. Stačí jim jen papír s názvem, aby se poznalo, který pivovar je který.

Kdo by si myslel, že tady potká jen samé břichaté pivaře, je na omylu. Je tu plno studentů a také rodiny s dětmi. „Mají tu dobré pivo, manžel to může dosvědčit,“ říká Blažena Sypátková z Brna, která tlačí kočárek s asi dvouletým synem. „Jen je škoda, že letos nemůžu pít,“ naráží na skutečnost, že se její rodina v nejbližší době rozroste o dalšího člena.

Míchají se tu nejen generace, ale i národy. U stánků s pivem postává černoch s dlouhými dredy. Jiný snědý mladík, také patrně cizinec, si kupuje pivo u stánku želivského klášterního pivovaru. Jak se zdá, české pivo je neobyčejně efektivní stmelovací prostředek. A nad tím humbukem, kde není slyšet vlastního slova, září kontroverzní brněnské srdce.

Marně. Nikdo se na něj nedívá. Radnickou ulici ovládlo pivo a vůně klobás.

Zuzana Klementová
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně

Fotogalerie: Robert Vystrčil