Návštěva hradu Veveří je zklamáním i nadějí
Vstup na vlastní nebezpečí a malý trh. To jsou první věci, které čekají návštěvníky na hradě Veveří, když se po padesátiminutové plavbě lodí po přehradě a zdolání strmého kopce konečně vyšplhají k hradní bráně. Mohlo by se to zdát jako málo, ale vzhledem k historii památky je to víc než dost.
Už z dálky poutají pozornost návštěvníků nové střechy hradních budov. A po příchodu do hradu také nelze přehlédnout další stavební práce, které mají za cíl napravit škody způsobené desetiletími chátrání. Hrad je veřejnosti otevřen od roku 2000, prohlídky provizorních expozic začaly ještě o dva roky později. Návštěvník si při nich připadá spíše jako na návštěvě v archeologicko-restaurátorském muzeu. Ve většině místností jsou totiž k vidění hlavně postupně odkrývané fresky, nábytek a obrazy. „Hrad mě trochu zklamal, je tam toho málo. S prohlídkou jsme byli hotoví za půl hodiny,“ říká jeden z návštěvníků, Zdeněk Vychodil. Přesto chválí, že investice jsou na hradě vidět.
Podle jedné z průvodkyň je toho uvnitř památky oproti minulým letům stále více, protože s postupující renovací se inventář postupně doplňuje. Průvodkyně tvrdí, že velikost toho současného je adekvátní postupu prací. S tím souhlasí i někteří návštěvníci. „Prohlídka se mi vcelku líbila, ale je to tu v moc špatném stavu. Jen jeden sál vypadá tak, jak je to člověk zvyklý vídat na zámku. Zbytek je spíš jedna velká stavba. Ale ti lidé za to nemůžou, na opravu je prostě potřeba hodně peněz,“ zhodnotil své zážitky německý turista Christian Gollwitzer.
Na malém trhu u občerstvení lze kromě několika krámků narazit i na řezbářskou dílnu. „Mě osobně Veveří oslovuje, roky to tu bylo zavřené, má to svůj nádech a historii. Koneckonců je to markraběcí hrad, něco jako je Křivoklát v Čechách. Spoléháme hlavně na sezónu a přehradu, ale zatím to vypadá nadějně,“ věří řezbář Alexandr Slavík tomu, že si lidé cestu na hrad najdou. Zatím jich bývá kolem sta za den v týdnu, o víkendu se čísla šplhají ke dvojnásobku bez započítání školních zájezdů.
Hrad Veveří byl na počátku 50. let minulého století předán lesnickému učilišti, které tam sídlilo přes dvacet let. V roce 1972 vznikl projekt přestavby na mezinárodní studentské a kongresové centrum, z něhož se ovšem uskutečnila jen první část. Stavbaři však při opravách použili rozsáhlé betonové injektáže, které poškodily historickou a uměleckou hodnotu hradu. Poté hrad až do roku 1989 chátral pod správou Vysokého učení technického. Ve správě Národního památkového ústavu v Brně skončil až v roce 1999 po několika neúspěšných pokusech o komerční využití. Památkáři ho poté začali opravovat a návštěvníci, kteří na hrad zavítají častěji, tak mohou sledovat postup prací na vlastní oči.
Stanislav Kamenský
Autor je studentem žurnalistiky na FSS MU v Brně
Fotogalerie: Stanislav Kamenský
