Na přehradě bojovaly bitevní lodě

2/6/2008

1. 6. 2008, 17.00
Brno, přehrada
– Legendy světového námořnictví jako Bismarck, Prinz Eugen, Yamamoto či Uss California se dnes předvedly divákům v bitvě modelů na Brněnské přehradě. I když šlo tentokráte jenom o modely, jejich rozměry jsou úctyhodné – největší z nich dosahují délky téměř tří metrů.Loď připravená k boji. Foto: Martin Habčák

Celý program akce Bitva o Brněnskou přehradu zajišťoval MIDWAY MINI NAVY Club Brno v čele s předsedou a admirálem v jedné osobě - Petrem Vodákem, ve spolupráci se známým leteckým modelářským klubem RC model klub Brno s tradicí dlouhou více než 20 let, klubem Merrimack a RC Truck. MIDWAY MINI NAVY Club Brno předvedl vlastní flotilu modelů dvanácti ohromujících bitevních lodí v měřítku 1:100 všech hlavních zúčastněných válečných stran. Lodě zaujaly různými funkcemi, jako byla například reálná střelba, kouření komínů, natáčení hlavní či vyluzování reálných zvuků chodu lodí a sirén. Důkazem toho, že bitva to byla vpravdě velkolepá a nefalšovaná byly i ztráty na obou stranách. Ať již se jednalo o potopení lodi Sheffield, sestřel americké B-25 Mitchell v měřítku 1:13 nebo kamikadze pády japonských stihačů, každý si přišel na své.

„Ta je skoro jako opravdická,“ říká sedmiletý Lukáš a už se chystá si jeden z vystavených modelů i patřičně osahat. „Ne ne, lodě se chytat nesmějí,“ téměř okamžitě ho zastaví jeden z vojáků hlídkujících v areálu. Není se co divit, protože i když modely vypadají pevně, ve skutečnosti jsou docela křehké. Lukáš tedy odchází s nepořízenou ke břehům přehrady, kde už čeká zbytek rodiny. „Jsme tady hlavně kvůli klukům, ale myslím, že i tatínek si přijde na své. Je totiž velký fanda přes letadla,“ směje se Lenka Kavecká z Brna a dodává, že proti mužské přesile jednoduše neměla šanci. Manžel si ale uštěpačných poznámek své choti nevšímá, protože vzlétají první letecké modely.

„Udělejte prostor, budeme potřebovat místo na přistání,“ instruuje jeden z modelářů diváky a téměř vzápětí dopraví svého okřídleného miláčka bezpečně k zemi, což přihlížející ocení potleskem. Taky je za co – největší z letadel mají rozpětí křídel ke dvěma metrům a manipulace s takovými obry vyžaduje mnoho zručnosti. Ne všichni okřídlenci se ale zdárně vrátili ke svému majiteli. Jeden z modelů si to zamířil po vzoru kamikadze přímo ke hladině, odkud jej pak musela zachraňovat posádka motorového člunu. „No jo, zase bude co spravovat,“ povzdechl si majitel modelu a hned se pustil do práce. Letadlo totiž musí být připravené na další ze dvou dnešních vystoupení.

V sektoru bitevních lodí se zatím všechno připravuje k rozhodující bitvě. Na jedné straně stojí námořní vlajky Japonska a Německa, na druhé se pak vyjímají námořní symboly Velké Británie, Spojených států a Sovětského svazu. Poté, co jsou velikáni puštěni na vodu a představeni v krátké přehlídce, se boje rozhoří naplno. Kouř a rachot způsobený výstřely bitevních křižníků a explozemi připravených pevností je pomalu větší než ten způsobený soutěžním ohňostrojem o den dříve. „Hele mami, ta loď se potopila,“ poukazuje jeden z nejmladších účastníků na fakt, že si bitva i mezi námořníky vyžádala svou daň. „Máš pravdu, je úplně rozbitá,“ konstatuje maminka ve chvíli, kdy loď z vody vytahuje jeden z přítomných potápěčů.

Po tom, co bitvu uzavřely americké fregaty, se návštěvníci pomalu rozcházejí. Někdo jde domů, někdo pokračuje v rodinném víkendu. „Já jsem z toho zas až tak nadšená nebyla, pro mě to bylo jenom několik hraček prohánějících se ve vodě. Ale kluci jsou nadšení. Myslím, že nejmíň na dva týdny budeme mít doma dva admirály,“ se smíchem sumarizuje rodinný výlet Lenka Kanecká.

Martin Habčák
Autor je studentem žurnalistiky na FSS MU v Brně

Fotogalerie: Martin Habčák a Robert Vystrčil

cz en