Každý z nás je porotcem, říká šéf ohňostrojného festivalu Jiří Morávek

7. 5. 2009, 13.40
Brno – Jiří Morávek, šéf brněnského ohňostrojného festivalu, si kromě zájmu ohňostrůjců z celého světa váží také ohromného zájmu diváků, pro které je tato přehlídka každoročně velkým zážitkem. „Ohňostrojné umění je otázka individuálního pohledu. Není to taková ta typická „masovka,“ jako když jde člověk do divadla. A v tom je to kouzlo a to obrovské lákadlo pro veřejnost. Že každý je do jisté míry porotcem. Sám před sebou, před kamarády. Lidé se kvůli tomu dokáží i pohádat,“ říká Morávek.

Jak hodnotíte letošní festival?
Pozitivně. Nestalo se nic zásadně mimořádného, co by narušilo chod festivalu. V podstatě všechno proběhlo dobře. Trošku nás prohánělo počasí. Ale v době produkcí na nás i ono vzalo ohled. Ať už to byly ohňostroje nebo Slavnosti masek nebo nakonec i neformální setkání ministrů zemědělství Evropské unie, které sice nebylo součástí festivalu, ale konalo se v souběhu a v naší produkci. Když přijeli páni ministři z Evropy a páni Evropané procházeli Zelným trhem, i když celý den pršelo, v tu chvíli vysvitlo slunce. A až odešli, tak začalo znovu pršet. Takže i přes obrovské množství produkcí, lidí a přesunů z centra města na přehradu, Zelný trh, náměstí Svobody, Špilberk a další místa, všechny systémy fungovaly skvěle a všichni partneři dělali to, na čem jsme se dohodli, anebo to, co v dané chvíli považovali za nejsprávnější jako řešení vzniklé situace. Což je strašně důležité.

Jste spokojený s výběrem letošních soutěžících na přehlídku ohňostrojů?
My jsme si samozřejmě věřili, že jsme výběr udělali dobře, protože jsou to všechno společnosti, které se v minulém roce zúčastnily několika prestižních světových přehlídek a, jak se říká, všude „něco urvaly.“ A většinou to bylo na čelních místech. Společnost Flash Barrandov potvrdila loňské vítězství v Brně totálním úspěchem v Cannes, což je jeden z nejprestižnějších evropských festivalů, kde získali nejen cenu odborné poroty, ale i cenu diváků, což se tam podařilo málokomu. Rakouská společnost Pyrovision vyhrála v Chantilly, v Paříži. A společnost Grupo Luso Pirotecni, to jsou Portugalci, také nasbírala velké množství ocenění, zúčastnili se velmi úspěšně festivalu v Montrealu. Společnost španělská, Pyrotecnia Igual, zase funguje už od roku 1880 a kromě vítězství v Brně snad má ocenění ze všech přehlídek, co kdy v historii existovaly. Tady bohužel neuspěli, protože vyhráli Portugalci, což jsou obrovští sokové. Jde o obrovskou prestiž.
A pravda je, že málokdy se podaří, a o tom jsem přesvědčen, takový souběh účastí, jaký mělo letos Brno. Brno má v světě obrovský zvuk. A každým rokem nám proudí desítky různých nabídek od společností prakticky z celého světa, kromě Antarktidy. Z Asie, z Číny, z Koreje, z Honkongu přichází nabídky, že by se rádi zúčastnili našich přehlídek. Samozřejmě také ze Spojených států, z Mexika a z řady dalších zemí. Z evropských třeba z Chorvatska, Anglie, Belgie, Dánska – už si na to všechno ani nevzpomenu, máme toho plný šuplík.
My pak vybíráme především z toho, co je vidět ve světě a co známe. Protože to, že někdo pošle nabídku, ještě neznamená, že to musí být světová společnost nebo společnost, která zvládne prostředí brněnské přehrady. To místo je nesmírně náročné na volbu materiálu, na design. Protože když zvolí špatný materiál a špatnou koncepci ohňostroje, je to zadýmené, což se taky stává a stalo se v Brně i letos, a to zkušeným matadorům.

Shodovala se porota v hodnocení nebo měla náročné rozhodování?
To není otázka shody. Porota letos měla 17 členů. Celkový výsledek se skládá z příslušného množství individuálních hodnocení, takže se nemusí shodnout vůbec. Systém je takový, že porota má k dispozici určitou množinu bodů a nakonec se to sečte. Nehlasuje se. Hodnotí každý individuálně. A individuální názor se nesmí říkat nahlas.

Vyhráli tedy Portugalci jednoznačně?
Nedá se říct, že by to bylo úplně jednoznačné, bylo to o několik bodů, nicméně dá se to označit za poměrně těsné vítězství. Rakouská společnost Pyrovision získala od Českého rozhlasu cenu za nejlepší hudbu. Oni ten ohňostroj sice měli zakouřený, ale přesto skončili na druhém místě. Většinou zveřejňujeme jenom vítěze a neříkáme, kdo byl druhý a kdo třetí, ale v tomto případě to mohu porušit. Protože všechny tři ohňostroje byly vysoce profesionální. Ale ten rakouský a ten portugalský byly nesmírně provokativní a emotivní. Ten španělský byl označovaný za vysoce profesionální, byl opravdu velmi dobře udělaný, včetně hudby, nicméně ten náboj, zejména toho portugalského, tomu chyběl. Portugalci opravdu na přehradě předvedli velký třesk, což nakonec bylo vidět i z reakcí veřejnosti, která byla na všech ohňostrojích.

Který z ohňostrojů se vám osobně líbil nejvíc?
Mně se velmi líbil ten portugalský. Vzhledem k tomu, že jsem seděl s porotou, velmi mě zaujal i ten rakouský, ale bohužel jsme z něho neviděli úplně všechno. Ale leccos už si dokážu domyslet. Kdybych měl hodnotit ty tři soutěžní, shodl bych se na pořadí s porotou. Ale ohlasy od samotné poroty byly takové, že kdyby se mohl hodnotit i Flash Barrandov, porotci by vybrali jejich ohňostroj. Flash Barrandov měl letos nesmírně čistý ohňostroj a designérsky perfektně propracovaný. Pravda je, že měl také nejvýhodnější klimatické podmínky.

A neuvažujete tedy napříště o zařazení společnosti Flash Barrandov do soutěže?
Ne. Oni už tu vystupovali jedenáctkrát. Ale hlavně je problém v tom, že Flash Barrandov je technickým garantem všech ohňostrojů, které sestavuje podle plánů jednotlivých společností, takže jim „vidí do papírů.“ I když v době, kdy oni vidí do těch papírů, už ten svůj ohňostroj musí mít hotový. Sice proti tomu nebyl nikdy žádný protest, ale jim se takto lépe dýchá. Ale bylo na nich vidět, že je bolelo, že nemohli soutěžit, protože soutěživost mezi těmi společnostmi je obrovská. Ale myslím si, že to ustáli a že se vydováděli na grandfinále.

Byl letošní ročník festivalu nějak výrazně jiný než ty předchozí?
Z hlediska programového se dá říct, že tím, že byl souběh s neformálním setkáním ministrů zemědělství a rybářství zemí Evropské unie, byl zajímavý zemědělským jarmarkem, který byl také v naší produkci. V tom byl opravdu výjimečný. Výjimečný byl i v tom, že v rámci předsednictví České republiky Evropské unii byl náš festival zařazen do oficiálních kulturních akcí předsednictví – všude máme logo. Také jsme festivalem navázali na projekt Novoroční Brno, který byl vlastně jakousi první akcí letošního festivalu. A výjimečný byl letos především přehlídkou ohňostrojů na polovypuštěné přehradě. Což byl počin docela odvážný, ale podařilo se to technicko-technologicky vyřešit. A troufám si říct, že tribuna přímo v korytě přehrady je světový unikát.

A jak se podle vás snížená hladina přehrady projevila na návštěvnosti a na spokojenosti diváků?
Návštěvnost je srovnatelná s loňskem. My jsme jenom museli omezit kalibry z 250 na 200 milimetrů, protože s poklesem hladiny byl snížen také bezpečnostní okruh. Ale to diváci nepoznali. Přesto byl první ohňostroj velice opatrný, co se týká směrování. Flash Barrandov byli první, aby vyzkoušeli, jak to bude fungovat. Protože i přes ztížené podmínky se vlastně letos poprvé použilo pyrodigitální odpalování pomocí počítače a spousta jiných technických novinek. Zatím jsme vždy měli odpalování ruční, loni to bylo půl na půl a letos už plně digitální. Na příští rok chystáme pro každého dvě minuty povinného hudebního motivu s ručním odpalováním. A co se týká diváků, ti letos chodili až k vodě. Upozorňovali jsme na nestandardní prostředí a podmínky a na sníženou viditelnost. Ale udržet takový dav nejde. A dělat z toho vojensko-policejní manévry je nesmysl.

Stihl jste navštívit nějaké akce festivalu jako obyčejný divák?
Jako obyčejný divák chodím na jiné akce. Tady mám pořád v pohotovosti mobil a dvě vysílačky a mám toho plnou hlavu. Pořád se musí komunikovat a koordinovat. Když se něco dělá poprvé, musí se to ozkoušet. Takže na nic jiného opravdu nemám čas ani myšlenky. Letos byla například poprvé dopravní přehlídka. Byla to akce v rozsahu, který nemá obdoby. A byl do ní zapojen široký producentský tým, ale na všech bylo vidět, že je to bavilo, že si hráli.

Kdy začnou přípravy na příští ročník?
Přípravy už běží od jara, dělá se to souběžně. Termín příštího festivalu je stanoven na 21. května až 6. června 2010, teď už se jen upřesňuje, koho pozvat a jak uspořádat program. Termín je stanoven tak brzy, protože je důležitý také pro cestovní ruch a podnikání v regionu. Festival má totiž velkou komunikační schopnost a uvádí do života celou řadu akcí, takže různí pořadatelé se chtějí zúčastnit, aby se mohli zviditelnit.

Neuvažujete napříště o rozšíření počtu soutěžních ohňostrojů?
Úvahy jsou různé. Ale jsme limitováni především penězi. A další ohňostroj navíc už by podle mě byla daň z přepychu. Vždyť letos jich bylo sedm s celkovou délkou asi 140 minut! Pro Brno a Jižní Moravu už by další ohňostroj byl jaksi navíc. Lidé by sice přišli, to ano, ale znamenalo by to ohromné zatížení, především dopravní. Těch 14 dní konání festivalu je akorát – navíc musíme připočíst ještě přidružené akce před jeho začátkem. Letos jsme zařadili novinku v podobě Týdne kejklířů, včetně Reje masek, který už bude stálou součástí. Brněnský divadelní festival bude napříště také festivalem evropským, každé divadlo si bude moct pozvat zahraniční hosty. Naším cílem je vytvořit jakési brněnské Benátky.

Chystáte na příští rok zase nějakou novinku?
Něco chystáme. Ale zatím to necháme v šuplíku, dokud nebude jistota pochopení ze strany města a především jistota financí. Navíc konkurence nikdy nespí.

Magda Siroginová
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně