Jiří Morávek: Každý člověk je tak trochu pyroman

24. 5. 2012, 12.30
Brno – Snad každý si rád posedí u ohýnku a kouká do plamenů. Ohňostroje tuhle touhu naplňují o něco zajímavějším způsobem. Na tom staví i patnáctý ročník festivalu Brno – město uprostřed Evropy, mezi jehož hlavní lákadla patří už tradičně přehlídka ohňostrojů STAROBRNO-IGNIS BRUNENSIS. Vše má organizačně na starosti agentura Snip & Co v čele s Jiřím Morávkem.

Jak je možné, že se festival Brno – město uprostřed Evropy dočkal už patnáctého výročí? Sám jste už dříve upozornil, že to u akcí tohoto typu není úplně běžné.
Na záhadu dlouhého trvání může být řada pohledů. Já se domnívám, že je to především v týmové práci, v rozsahu zapojení velkého počtu organizací a institucí. Největší podíl má pak samozřejmě atraktivnost pořadů, zejména mezinárodní přehlídky ohňostrojů. Mimo to nabízí historická část Brna nádherná místa pro doprovodné akce, ať už mluvíme o hradu Špilberku, Petrově jako brněnské dominantě nebo Kraví hoře, kam se letos opět vracíme. Festival se také dostal do velkého mezinárodního povědomí. Dokonce má možná větší ohlas v zahraničí než v tuzemsku.

Jaká jsou letošní největší divácká lákadla?
Tradičně to jsou divadelně laděná ohňostrůjná představení. Ohňostroje jsou nejen doprovázeny hudbou, ale designéři jimi na obloze vytvářejí i příběh. Tím se trošku lišíme od většiny přehlídek. Od počátku festivalu ohňostroje doplňuje řada programů, jejichž cílem je předvést, co v Brně máme, čím se můžeme chlubit a na co lákat turisty. Letos jsou proto do programu zařazeny oslavy výročí Gregora Johanna Mendela. Je mu zasvěcen první nesoutěžní ohňostroj na Kraví Hoře a pak hlavně akce v augustiniánském opatství, kde sídlí i Mendelovo muzeum. Budou tam vystaveny originály rukopisů Johanna Mendela a Mikuláše Koperníka, které se díky velkému úsilí zdejšího opata Lukáše Evžena Martince podařilo získat zpět, řekl bych, z německého vyhnanství.

Na které další akce se mohou návštěvníci těšit?
Velkým tahákem budou určitě také historická kola, velocipedisté, kteří se předvedou v centru města a v Lužánkách. Za vidění stojí i závěrečný program na náměstí Svobody, odkud bude živě vysílat Český rozhlas 2 koncert Moondance orchestra Martina Kumžáka nebo třeba 9. června symfonické zpracování písní skupiny Queen v podání Filharmonie Brno. A co diváci nestihnou letos, protože to ani fyzicky nejde, bude možné vidět v příštím roce. Některé programy mají už svoje tradiční místo.

Jak těžké je zajistit takové ohňostrůjné hvězdy, jako jsou například Austalané nebo Číňané?
Letos se nám podařilo zajistit vysoce kvalitní obsazení, vystřídají se tu ohňostrůjci ze tří kontinentů, což není úplně obvyklé. A navíc jde o vzdálené země, jak bylo zmíněno – Čínu nebo Austrálii, jejichž zástupci nejezdí do Evropy často. Někdy pomůže náhoda, jindy to trvá třeba tři roky. Navážou se kontakty a pak se jedná. Příkladem může být právě Austrálie. Čínský tým je naopak zajímavý tím, že si nás vyhledal sám. V době loňské přehlídky jsme od nich dostali e-mail a dohoda byla na spadnutí. Faktem je, že jsme se už dostali do pozice, kdy nám nabídky z celého světa chodí samy. Doslova z celého světa, tedy až na Antarktidu, samozřejmě. Už se ozvali z Jižní a Střední Ameriky, z Kanady i z asijských zemí jako je Korea nebo Japonsko. Brno figuruje na prvních místech v mezinárodním ohňostrůjném kalendáři už řadu let.

Chystáte se vy sám na některé akce?
Budu samozřejmě u všech ohňostrojů. Prakticky od rána do večera se budu účastnit štábů, procházet všechny akce spolu s velícími důstojníky. Absolvuji téměř vše, ale nedá se říct, že bych z toho měl ten pravý divácký prožitek. Pro nás organizátory je to především tvrdá práce, musíme sledovat dění trochu jinýma očima a reagovat na nastalé situace.

Adéla Beranová
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně,
více informací na www.munimedia.cz