Japonský ohňostroj ve znamení barev čtyř ročních období

2. 6. 2008, 23.20
Brno, přehrada - Čtyři roční období si dnes podmanila okolí Brněnské přehrady. To se už od brzkých večerních hodin zaplňovalo diváky, kteří byli zvědaví na japonské ohňostrůjce. „Kamarád, který byl v Japonsku, mi říkal, že japonské ohňostroje jsou dost odlišné od těch našich evropských, tak jsem zvědavý, jestli nekecal,“ smál se student Josef Valenta z Ostravy. Otázku mu zodpověděla hned první povinná část, ve které to za doprovodu Smetanova Furianta jen hýřilo barvami. „Smetanovu hudbu jsme vložili mezi jaro a léto, proto tolik barev,“ řekl japonský ohňostrůjce Tsukasa.
„Motýli se třepotají nad zemí pokrytou zelenající se vegetací. Neustálé světlo jarních dní svítí
na spadané okvětní lístky třešňových stromů.“ První ze čtyř jednatřicetiznakových japonských básní waka uvedla část jara, ve které dominovaly pestré barvy tohoto ročního období doprovázené tradiční japonskou hudbou a klasikou, která se nesla celým představením. Další z básní pak uvedla léto ve znamení modré barvy a explozivní hudby, které ukončila grandiózní kompozice bílomodrých výbuchů.

V podzimní sekvenci nastalo jenom málo chvil, kdy si divák mohl oddechnout, protože celá obloha byla neustále pokryta okrovými a červenými tóny barev padajícího listí. Tak jako v přírodě i v představení přišla nakonec na řadu zima. „Sněhové bouře víří po zemi a studené vichry divoce zuří. Jdu směrem k zálivu Tago a přede mnou je hora Fuji, celá pokrytá v čisté bílé.“ Po slovech závěrečné waky se nad přehradou rozpoutalo bílé peklo znázorňující padající sníh. Závěr však nepatřil zimě. Japonské představení skončilo tak, jak začínalo – ve znamení všech barev a odstínů smíchaných v hutnou kombinaci pokrývající svým jasem oblohu, kam až oko dosáhlo.

„Ohňostroj se mi velice líbil. Dokonce jsem v té druhé části viděla obrazy srdce a motýla, ale to se mi asi jenom zdálo,“ svěřila se prodavačka Aneta Zahladilová z Brna. „Já jsem sice nic takového neviděla, ale myslím, že Japonce si budu dlouho pamatovat. Ty japonské písničky před každou sekvencí mi připadaly jako zpěv z nějaké mše. To jsem se pak cítila jako ve chrámu,“ smála se její kamarádka Jana Nováková.

Japonští ohňostrůjci chtěli docílit zejména toho, aby lidé při jejich ohňostroji relaxovali a bavili se. Není pochyb, že se jim to podařilo.