Brno bude hlavním městem koní - čeká ho mistrovství ve voltiži

29. 5. 2008, 20.15

Brno – Voltiž je gymnastika na neosedlaném koni. Je to sport, který spojuje práci s koněm a gymnastické prvky cvičence. Zásadní je v něm spolupráce koně s cvičencem. Kůň se nejprve rozběhne na lonži, což je dlouhé lano, dokolečka a cvičenec – jednotlivec nebo skupiny – na něj vyskakují a dělají na něm cviky. Podobné jako gymnastika i voltiž obsahuje povinnou a volnou sestavu. V povinné sestavě jsou přesně určené technické cviky, které musí být splněny, volná sestava je exhibice.

Tak přibližuje voltiž Radovana Pastrňáková, šéfka připravovaného mistrovství světa ve voltiži.

V pátek a sobotu pořádáte na náměstí Svobody exhibiční představení. Co tam diváci uvidí?

Protože voltiž není moc známý sport, tak se ho snažíme co nejvíce lidem představit. Proto jsme se stali součástí festivalu Brno – město uprostřed Evropy. Na náměstí Svobody postavíme speciální jezdecký povrch, který se skládá z gumových rohoží, písku a textilií. Na něm budeme o víkendu přadvádět exhibici. K tomu tam budou další doprovodné programy. Na tribuně budou taneční soubory – Javorníček, skupina Zimour a ukázky hip hopu. Dále jsme pro diváky připravili ukázku kování koně, indiánskou vesničku s ukázkou rýžování zlata, malování na obličej a elektrického býka. Věnujeme se i hippoterapii a tak tam budou i ukázky paravoltiže a parawesternu, kdy handicapované děti dělají na koni to stejné jako regulérní cvičenci, samozřejmě v závislosti na jejich možnostech.

Na náměstí budete křtít svého maskota. Kdo jím je a jak vůbec celý nápad vznikl?

Náš sport je nejzajímavější pro děti a převážně jej také cvičí děti, i když v seniorské kategorii bývají pětadvacetiletí cvičenci, ale ti už jsou bráni trochu za důchodce. Chtěli jsme vytvořit postavičku, která by dětem a mládeži byla blízká a která by nás provedla jak touto exhibicí, tak mistrovstvím světa. Oslovila jsem rektory vysokých uměleckých škol, zda by se některý jejich student nechtěl ujmout ztvárnění návrhu tohoto maskota. Věděli jsme, že by to měl být koníček, konkrétně kladrubský kůň, protože propagujeme Českou republiku. Ozvala se nám studentka Alžběta Beránková z pražské vysoké uměleckoprůmyslové školy a maskota navrhla. Jmenuje se Laky, je to fonetický přepis názvu jezdeckého Klubu Lucky Drásov, který je pořadatelem Mistrovství světa.

Jak jste se vy osobně dostala k voltiži? Proč zrovna tenhle sport?

Pracuji ve společnosti Anect, která je generálním partnerem mistrovství světa a vůbec voltiže u nás jako takové. Díky svému zaměstnání jsem postupně přicházela s voltiží stále více do kontaktu. Voltiž se mi moc líbí jako sport a obdivuju děti, co všechno na koních dokáží. Je mi jen trochu líto, že voltiž není olympijským sportem, tudíž je v něm mnohem méně peněz.

Voltiž ale byla krátce olympijským sportem – v roce 1920. Myslíte, že má naději se pod olympijské kruhy vrátit?

Doufáme, že ano. Mezinárodní jezdecká federace se o to snaží, ale voltiž je prozatím okrajovým sportem kvůli již zmiňovaným financím. Není to výdělečný sport, navíc klade velké nároky na koně. Ti musí být klidní, většího vzrůstu, nesmí jim vadit, že na nich děti dělají různé sestavy, nesmí se nechat vylekat nějakým pádem či reakcí publika.

Proč bude mistrovství světa právě v Brně?

Klub Lucky Drásov žádal o pořádání mistrovství už několik let. Mezinárodní jezdecká federace, která pořadatelství přiděluje, na to má poměrně přísná kritéria a u nás to vždy vázlo na tom, že jsme neměli jezdecký povrch. Po jeho zakoupení odpadla hlavní překážka a mistrovství nám přidělili. Je to vůbec poprvé v historii, kdy se bude v České republice konat mistrovství světa v jezdecké disciplíně. Brno jsme vybrali kvůli dostatečné kapacitě výstaviště a jeho dobré dopravní dostupnosti.

Jakou má u nás voltiž tradici?

Našla jsem například fotku z 19. století, na které sokolové předvádějí voltiž. V současnosti u nás funguje několik menších jezdeckých klubů. Je to bohužel hodně závislé na penězích od samotných cvičenců a od případných sponzorů. Doufáme, že se nám právě akcemi jako je sobotní exhibice a letní mistrovství podaří představit voltiž i široké veřejnosti jako atraktivní a zajímavý sport.

Jak dlouho trvá příprava takového mistrovství a co to všechno obnáší?

Začali jsme se připravovat už před rokem a půl. Obnáší to shánění peněz, podpory státní správy, organizaci místa – tribuny, haly, dráhy, zajištění propagace. Velká část příprav se týká závodníků. Museli jsme pro ně připravit podrobný rozpis informací a ten jsme předali Mezinárodní jezdecké federaci. Pak následovalo nominační období, ve kterém jednotlivé země vybírají a nominují za své týmy konkrétní jezdce. Nyní se snažíme mistrovství propagovat. Aby přišli i diváci.

Čím se snažíte diváky přilákat?

Připravili jsme mnoho doprovodných programů – módní přehlídky, zahajovací ceremoniál v olympijském duchu, jedním večerem bude provázet Saša Rašilov. Snažíme se, aby program zaujal celou rodinu.

Jak je to s bezpečností voltiže? Setkáváte se s vážnějšími úrazy?

Je to bezpečný sport. Děti padají, ale díky tomu, že povrch je měkký, tak nedochází k vážným zraněním. Je to jako u každého sportu, většinou to odnese nějaký vymknutý kotník, či naraženina. Kůň cválá poměrně pomalu a děti se při tréninkách učí i padat. Díky tomu je zranění opravdu minimum.

Tomáš Kutil

Autor je studentem žurnalistiky na FSS MU v Brně