Ohňostrůjci jsou jedna velká rodina, je přesvědčen Nicolas Guinand

Brno – Nicolas Guinand se svým bratrem a otcem koupili společnost Sugyp v roce 2007. Za šest let se stali největšími prodejci profesionální pyrotechniky ve francouzské části Švýcarska a od roku 2011 má Sugyp pobočku i ve Spojených arabských emirátech. Ačkoli ještě ve čtvrtek trápily usměvavého Guinanda zuby a musel vyhledat lékaře, na Českou republiku rozhodně nezanevřel. Dnešní Příběhy lásky předvedou nad Brněnskou přehradou opravdu rozmanité podoby milostných příběhů a Guinand doufá, že na své si přijde každý.

Jste v České republice poprvé?

Jsem tu už potřetí. Poprvé jsem tady byl asi před dvaceti lety a několikrát jsem se přijel podívat právě na Ignis Brunensis. Mám Českou republiku moc rád. Jsou tu skvělí lidé a ohňostrůjci po celém světě fungují jako jedna velká rodina.

Zdá se ale, že rodinu ohňostrůjců tvoří především muži. Znáte nějakou ohňostrůjkyni?

Ono to tak možná vypadá, ale zrovna my máme přímo v týmu tři ženy. Sice to není mnoho, ale zase nejsou na pozici asistentek nebo pomocných sil. Jsou to plnohodnotné tvůrkyně ohňostrojů. Jsem rád, že je tam máme, protože kdybychom byli pohromadě jenom samí chlapi, nedělalo by to dobrotu. (směje se)

Jak jste se do téhle rodiny dostal vy?

Dlouhé roky jsem pracoval jako designér hodinek a šperků. Jednou jsem uviděl obrovský ohňostroj a řekl si „wow“. Bylo to v roce 2004 na soutěži v Chantilly a já od té doby chtěl také vyjadřovat emoce touhle formou. Tak to všechno začalo. Tuhle práci miluji, protože ohňostroje dokážou zaujmout každého a také každého přimějí, aby myslel na hezké věci.

Ovlivňuje vás nějak vaše původní profese designéra při navrhování ohňostroje?

Určitě. Můj postup je asi přesně opačný, než jaký mají kolegové. Nejprve si napíšu na papír scénář s příběhem, přičemž vůbec nemyslím na ohňostrojné efekty. Pak následuje vymýšlení hudby, která je dost možná tou vůbec nejdůležitější složkou ohňostroje. Teprve potom přichází na řadu přiřazování efektů.

V sobotním ohňostroji bude více než 70 procent efektů přímo podle vašeho návrhu. Jak vypadá jejich navrhování a výroba?

Pro mě je důležité, abych měl své vlastní produkty. Ne kvůli tomu, že bych chtěl něco extra, ostatně vždy výrobcům navrhuji, že produkty mohou zařadit do své stálé nabídky. Baví mě vývoj a je pro mě důležité posouvat se dál. V praxi to vypadá třeba tak, že v některé ze spolupracujících továren vymyslí novou barvu ohňostroje. Já je oslovím, že bych měl zájem o konkrétní efekt v této barvě a zda jsou schopni ho vytvořit. Každý rok takhle vyrobíme třeba třicet až čtyřicet nových produktů.

Máte zkušenosti s ohňostroji ve Švýcarsku a ve Spojených arabských emirátech. Liší se nějak požadavky na show v těchto dvou zemích?

Každá část světa se liší, hlavně co se týče emocí a temperamentu. V emirátech je určitě více peněz a všechno je tam mnohem větší. I ohňostroje jsou tedy bohatší. Na druhou stranu nás ale investoři oslovili proto, že se jim líbí náš evropský rukopis.

Jak dlouho trvala příprava Příběhů lásky?

Každá minuta ohňostroje zabere zhruba čtyři hodiny příprav. Hodinu píšu scénář, hodinu vybírám hudbu, dalších šedesát minut trvá přiřadit k hudbě efekty a poslední hodinu zaberou technické záležitosti. Příprava Příběhů lásky tedy trvala nějakých sedmdesát až osmdesát hodin čistého času. To vše pro sotva dvacetiminutovou show. Podle mě je ale velmi povedená a jsme hrdí, že ji můžeme předvést právě na tomto festivalu.

Co považujete za svůj největší úspěch?

No přece to, že jsem na Ignis Brunensis! (směje se)

Jana Štukhejlová