Ohňostrůjce: Odpalovat můžeme i v bílé košili

9/6/2023

Brno – Jaroslav Štolba z Flash Barrandov SFX je jako technický ředitel neodmyslitelnou součástí festivalu Ignis Brunensis. Svou show pro diváky připravuje každý rok i jeho ohňostrůjný tým.

Letos jste pro diváky v Brně na přehradu připravili show s názvem Hra s ohněm. Co vás osobně na „hře“ hudby s ohněm nejvíce baví?

Souznění a symbióza hudby a ohně je do značné míry subjektivní při tvorbě designu i ve vjemu a přijetí diváků. Nejvíce je to patrné v situacích, kdy na stejný hudební podklad necháte tvořit designéry z různých částí světa. Tempo a rytmus jsou jakž takž podobné, ale celkové ztvárnění je leckdy velmi odlišné. Například na hudbu Leoše Janáčka je vnímání hudebních tónin a modulací pro Skandinávce, Japonce, Španěla či Jihoafričana jistě jiné, a tedy i vizuální zpracování je pak velmi překvapivé a pro diváky atraktivní. Každý ohňostrojný designér však raději svobodně sáhne po hudbě, se kterou se ztotožňuje, kterou cítí, kde je přesvědčený, že ohnivé výrazové prostředky a hudba jsou jeden orchestr, jeden celek.

Do show jste zvolili šest různých hudebních skladeb. Jaká z nich je pro vás nejvýznamnější?

To je ošemetná otázka. To je hra s ohněm! Do programu show jsme zařadili i motivy z filmu Plunkett & Macleane. Tento film byl jednou z prvních supervizí speciálních efektů naší společnosti Flash Barrandov SFX na „áčkovém“ filmovém projektu. A hudbu k tomuto dobrodružnému dobovému filmu, sledujíce naše filmové efekty, vytvářel mnohokrát oceněný Craig Armstrong.

Váš tým zvítězil v roce 2002 jako vůbec historicky první po přestěhování ohňostrojné soutěže z Kraví hory na přehradu. Jakou největší změnu vnímáte za uplynulých 20 let u přehradních ohňostrojů?

V roce 2002 bojoval festival Ignis Brunensis o přízeň a vážnost. Dnes je uznávaným prestižním světovým festivalem. Brno patří do unikátní společnosti ohňostrojné Formule 1, spolu s tradičními místy, jako je Cannes, Monaco, Hannover, Montreal, Vancouver nebo festivaly v Číně a Jižní Koreji.

A jak se za roky vašeho působení v oboru změnila práce ohňostrůjce?

Zcela jistě v technice odpalování. V roce 2002 jsme ohňostroje ovládali manuálně, uvězněni v budce přímo na pontonu, vybaveni helmou, štítem a gumovým pláštěm, na uších sluchátka se řvoucí hudbou odposlechu, která byla stejně přehlušena duněním odpalovaných moždířů, a v časových intervalech tiskli tlačítko na klávesnici. Vše muselo být propojeno dvaceti kilometry kabelů nebo pyrotechnickým svodem. Odpalovač musel znát dokonale hudbu a s přesností asi jedné vteřiny stisknout tlačítko při ohňostroji zhruba 150krát. Byla to adrenalinová hra na piano… Za posledních dvacet let se ale uskutečnila totální digitální revoluce – díky bezdrátovému způsobu odpalování, umožňujícímu dokonalý synchron s hudebním podkladem. Letos může každý účastník využít kapacitu dvou tisíc povelů na patnáct minut show. Design je naprogramovaný s přesností jedné desetiny vteřiny, což vyžaduje dokonalou znalost ohňostrojných výrobků, preciznost při instalaci na pontonu, úhly v jednotkách stupňů, vzdálenosti s přesností centimetrů – a ohňostroj ovládáme ze vzdálenosti několika set metrů od pontonu a třeba v bílé košili.

Poslední otázka. Na co letos nejvíce těšíte nejen při Ignis Brunensis?

Na setkání se stejně naladěnými přáteli, nejen profesními, kteří přijedou na jižní Moravu z mnoha zemí.

Dominika Lišková
Autorka je absolventkou FSS MU v Brně,
více informací od studentů FSS najdete na Stisk online

Fotogalerie: Robert Vystrčil

cz en