Ohňostrojné galafinále: Imagine, české barvy a radost ze života
23/8/2020
Brno, Špilberk - Designéři Jaroslav Štolba a Jan Neděla z Flash Barrandov SFX nešetřili při sobotním galafinále Ignis Brunensis efekty ani barvami. K prvním efektům zněla Óda na šťastný let z francouzského filmu Rytíři nebes, Akce v oblacích, založená na 9. symfonii Ludwiga van Beethovena. Radost ze života ztělesnila i Ježkova skladba Nebe na zemi, ohňostroj pak zakončila skladba Imagine od Johna Lennona - symbol pospolitosti a mírumilovnosti.
K variaci na Ódu na radost ohňostrůjci vsadili na výrazné efekty, při nichž dostalo nebe jedinou barvu. Při písni Nebe na zemi se přidalo množství dalších barev, které se střídaly ve svižném tempu, objevila se i česká trikolóra. Závěrečná Imagine pak patřila zejména zlatým tónům a velkým ohnivým koulím, které nad Špilberkem vytvořily pomyslnou zlatou oponu. Ohňostrojný muzikál vzdal hold lidem, kteří pomáhali ostatním v časech korony.
„Letos se přípravy oproti předchozím ročníkům odlišovaly úplně ve všem. Ohňostrojný muzikál Óda na šťastný let měl být původně především věnovaný připomenutí 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena a vedle 9. symfonie a virtuózní Měsíční sonáty měla nad Špilberkem zaznít i symfonie 5., Osudová... Dnes má ohnivé představení jiný akcent, jiné sdělení. Je projevem úcty a lidské sounáležitosti s ryze národním i výrazně kosmopolitním odkazem," popsal hlavní myšlenku ohňostrůjce Jaroslav Štolba. Dodal, že celý tým se u galafinále nejvíce těšil na setkání s kolegy, spolupracovníky, přáteli a samozřejmě také na diváky.
A právě diváci, kterých se i přes deštivé počasí a absenci plánovaného lunalónu například na Kraví hoře sešly stovky, hodnotí ohňostroj velmi pozitivně - i závěrečný potlesk byl velmi hlasitý. „Řekl bych, že ten ohňostroj je pro mě zážitek letošního roku. Byl skvělý," překypoval nadšením jeden z diváků, Michal Liška. Také divačka Adéla Houšková hodnotí galafinále vysoko.„Moc pěkné, za to stání v dešti to určitě stálo," uznala.
„Nejcennější je pro nás skutečnost, že Brno žije a jeho mezinárodně uznávaný festival Ignis Brunensis se podařilo udržet v hrdé tradici, což je vítané nejen pro příznivce a diváky, ale je to nesporně i dobrá zpráva do měst a zemí, kde - zatím - situace neumožňuje pořádání podobných akcí," shrnul optimisticky designér galafinále Jaroslav Štolba.
Není jediný, kdo je za pokračování tradice rád. Myslí si to například i divák Jan Veselý. „Měl jsem z té zkrácené verze a pouhých dvou ohňostrojů nad Špilberkem trochu strach. Na Ignis se každý rok těším, tak jsem se bál, že z letoška budu zklamaný. Dopadlo to přesně opačně, jsem nadšený a jsem rád, že se festival i letos konal," řekl.
K variaci na Ódu na radost ohňostrůjci vsadili na výrazné efekty, při nichž dostalo nebe jedinou barvu. Při písni Nebe na zemi se přidalo množství dalších barev, které se střídaly ve svižném tempu, objevila se i česká trikolóra. Závěrečná Imagine pak patřila zejména zlatým tónům a velkým ohnivým koulím, které nad Špilberkem vytvořily pomyslnou zlatou oponu. Ohňostrojný muzikál vzdal hold lidem, kteří pomáhali ostatním v časech korony.
„Letos se přípravy oproti předchozím ročníkům odlišovaly úplně ve všem. Ohňostrojný muzikál Óda na šťastný let měl být původně především věnovaný připomenutí 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena a vedle 9. symfonie a virtuózní Měsíční sonáty měla nad Špilberkem zaznít i symfonie 5., Osudová... Dnes má ohnivé představení jiný akcent, jiné sdělení. Je projevem úcty a lidské sounáležitosti s ryze národním i výrazně kosmopolitním odkazem," popsal hlavní myšlenku ohňostrůjce Jaroslav Štolba. Dodal, že celý tým se u galafinále nejvíce těšil na setkání s kolegy, spolupracovníky, přáteli a samozřejmě také na diváky.
A právě diváci, kterých se i přes deštivé počasí a absenci plánovaného lunalónu například na Kraví hoře sešly stovky, hodnotí ohňostroj velmi pozitivně - i závěrečný potlesk byl velmi hlasitý. „Řekl bych, že ten ohňostroj je pro mě zážitek letošního roku. Byl skvělý," překypoval nadšením jeden z diváků, Michal Liška. Také divačka Adéla Houšková hodnotí galafinále vysoko.„Moc pěkné, za to stání v dešti to určitě stálo," uznala.
„Nejcennější je pro nás skutečnost, že Brno žije a jeho mezinárodně uznávaný festival Ignis Brunensis se podařilo udržet v hrdé tradici, což je vítané nejen pro příznivce a diváky, ale je to nesporně i dobrá zpráva do měst a zemí, kde - zatím - situace neumožňuje pořádání podobných akcí," shrnul optimisticky designér galafinále Jaroslav Štolba.
Není jediný, kdo je za pokračování tradice rád. Myslí si to například i divák Jan Veselý. „Měl jsem z té zkrácené verze a pouhých dvou ohňostrojů nad Špilberkem trochu strach. Na Ignis se každý rok těším, tak jsem se bál, že z letoška budu zklamaný. Dopadlo to přesně opačně, jsem nadšený a jsem rád, že se festival i letos konal," řekl.