Reportáž: Jízda v oblacích

Bojíte se? ptá se pilot balonu Karel Šeplavý ještě dřív, než vzlétneme. Jenom zakroutím hlavou, ale pravda je, že mám obrovský strach z výšek. Přesto se chystám na brněnském Balloon Jamu letět horkovzdušným balonem. Začíná moje jízda v oblacích.

Ostatní pasažéři už vytahují fotoaparáty a začínají si všechno dokumentovat. Z netrpělivého čekání je vytrhává pilot, který začíná dávat pokyny. „Známe tři druhy přistání, ale při každém je důležité pořádně se držet a být v podřepu," říká. Informace jsou předané, tak všichni honem na palubu! Nebo spíš do koše?

Ani se nenaděju a cítím, jak začínáme stoupat. Jsem tak nervózni, že rukama pevně svírám proutěný koš balonu. Netušila jsem, že nabereme takovou rychlost. Stoupáme jako první, na palubě je nás dohromady i s pilotem devět. „Letím poprvé. Taky nemám ráda výšky," svěřuje se paní vedle mě. Hmm, takových je nás víc. Země se začíná vzdalovat, míříme vzhůru k nebesům. Cítím vítr, slyším hořák, vidím vycházet slunce. Najednou je všechno klidné. Všichni ztrácejí řeč a z té nádhery se jim tají dech.

Obloha je jasně modrá, paprsky slunce se opírají do tváří všech pasažérů. Mé pocity jsou nepopsatelné. Pode mnou vidím krásy Brna - město, lesy i průzračnou přehradu. „Jsme zhruba tři sta metrů nad zemi a plujeme rychlostí 34 kilometrů za hodinu," informuje pilot. Posádka se kochá výhledem a najednou už jsme za Brnem. Ostatní balony se jako barevné tečky vyjímají v dálce. Na chvíli si přeju, aby se čas zastavil a já jsem si tenhle pocit mohla vychutnávat déle.

Čas ve vzduchu však plyne rychle. Míříme k zemi. Pozoruju stín našeho balonu, který se rychle zvětšuje a já tuším, že dobrodružství je u konce. „Teď se držte!" volá pilot a my chvíli košem zametáme zem. Pak se ale zastavujeme, a nakonec to je celkem měkké přistáni v poli. Posádka nadšeně tleská. Ale i když to bylo krásné, všichni jsme opět rádi na zemi.

Přistáli jsme až v Měníně. Následuje křest, který jsem vůbec nečekala. „Podle staré tradice patří tomu, kdo poprvé letěl balónem a šťastně přistál, nové jméno. Nyní vám náleží balonářské jméno," říká pilot - náš křtitel. O malou chvíli se dívám na svůj křestní list. Teď jsem Denisa z Měnína.

Slyším bouchat šampaňské a cinkání pohárů. Připíjíme si na měkká přistání. Bylo to jak pohádka. Ne každý může říct, že začal den jízdou v oblacích.