Jaroslav Štolba: Na Ignis Brunensis chceme pokaždé předvést něco nového

Brno – Brněnský festival Ignis Brunensis je za osmnáct let své existence ve světě už tak známý, že ho někde dokonce kopírují. „Pokud se tu něco povede, zvou si občas třeba na hannoverský festival stejné firmy. Ignis Brunensis patří mezi top evropské festivaly. Je to zejména tím, že se sem dostalo mnoho význačných firem, které se účastní pouze významných festivalů," tvrdí Jaroslav Štolba z Flash Barrandov SFX.

Tušíte, proč si tyto firmy vybírají zrovna brněnský festival?
Není to dané ani rozpočtem ani perspektivou velkého byznysu. Je to hlavně tím, že je tu skvělý tým, který jim pomůže předvést jejich výrobky v technicky náročné show. A druhým důvodem je, že je jim tu dobře. Dnes už s nimi nemáme profesionální, ale spíše přátelské vztahy. I my za nimi jezdíme do zahraničí.

Jak vůbec vybíráte společnosti, které se festivalu účastní?
Sem jezdí jen ty, které vyzveme. Zájem je obrovský, letos přišla žádost od třiceti šesti firem. Například jen z Itálie přišlo šest nabídek. A včera se mi italský ohňostrůjce svěřil, že mu z ostatních firem volali a ptali se ho, jak se sem s jeho týmem dostal. Vždycky vybíráme to, co tu ještě nebylo.

A co konkrétně to bylo letos?
Italové předvedli naprosto čerstvé efekty. Takové jsme tu ještě neviděli. Francouzi ukázali design a vysoký standard měli také Slovinci. Festival má takový věhlas, že občas dáváme šanci i novým firmám – aby se představily a posunuly o něco výše. To je právě příklad Slovinska.

Dnes večer uvidí návštěvníci festivalu váš závěrečný ohňostroj. Co vy jste si pro ně připravili?
Epilog považujeme jen za slavnostní tečku, nemůže použít takový rozpočet, rozsah ani techniku jako soutěžní ohňostroje. Je to dáno i tím, že ho odpalujeme ze Špilberku, kde musíme používat pouze takzvané měkké výrobky, jejichž škála je omezená. S tím musí počítat i design. Takže show z hradu jsou pak spíš takové valivé, akustické efekty jako na přehradě si tam nesmíme dovolit, pokud se chceme na hrad v budoucnu vrátit. Špilberk si tuto úctu zaslouží.

Měla nějaká speciální omezení, například ze strany ochránců přírody, i show na přehradě?
My jsme firma, která nedělá čuňárny nikde. Používáme tady pyrotechnické výrobky z papíru, který se rozloží tam, kam po výbuchu doletí. Dalším opatřením jsou oznamovací rány na začátku ohňostroje. Pro diváky jsou sice komerčním odpočítáváním do začátku ohňostroje, ale jejich pravou funkcí je vyrušit ptáky a ryby. Zpěvní ptáci odletí hned po první ráně a ryby se přesunou pod hrad Veveří. Rybářům to vyhovuje, v den ohňostroje ví, kam zajít. A vodní ptactvo je v pohodě, třeba kachny a kačeři ohňostroje dokonce sledují.

Tématem vašeho dnešního ohňostroje je obléhání Špilberku švédskými vojsky před 370 lety. Půjde tedy o vykreslení bojů?
Vzhledem k použité pyrotechnice jde spíš o vykreslení tehdejší atmosféry. Na tu dobu se tenkrát lidé v Brně nebývale semkli, což byl asi největší aspekt celé bitvy. Letos poprvé po mnoha letech zaznělo, že festival by příště už nemusel existovat. A já jsem si přitom uvědomil, že podobně jako se lidé semkli tenkrát, první odpovědí na dnešní nejistotu bylo to, že na naši show na přehradě přišlo dvě stě tisíc lidí. Lidí, kteří jsou vlastně potomky těch, kteří zažili obléhání Špilberku.

Veronika Vorlová
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně,
více informací na www.munimedia.cz