Big bandy jsou retro a retro je v kurzu, říká trumpetista BB Bandu

Na trumpetu hraje už odmala. Svoje zkušenosti pravidelně předvádí při koncertech kapely BB Band a břeclavského hudebního uskupení Trychtýře. A právě s BB Bandem tento čtvrtek vystoupil třiadvacetiletý student etnologie Martin Sítek na brněnském náměstí Svobody.

Vystoupení se konalo jako součást projektu Mozartovy děti, organizovaném Filharmonií Brno ve spolupráci s brněnskými základními uměleckými školami. Letos se koná už počtvrté a zahrnuje pod sebou několik desítek koncertů mladých muzikantů. Kromě náměstí Svobody se další koncerty odehrály v Besedním domě či v bazilice na Mendlově náměstí.

„Pokud si dobře pamatuji, na Mozartových dětech hrajeme už potřetí nebo počtvrté. Pokaždé to zatím bylo na náměstí Svobody,“ vysvětluje Martin Sítek historii působení BB Bandu na akci. Dodává, že si je tam chodí poslechnout spíš starší Brňané nebo náhodní kolemjdoucí.

Sám se do kapely dostal asi před třemi roky přes kamaráda. Do základní umělecké školy Františka Jílka, při níž uskupení pod vedením kapelníka Petra Kobzy funguje, nikdy nechodil. Jak ale říká, vůbec to nevadí. „V kapele je okolo dvaceti členů. Pořád se to ale střídá. Pokud vím, všichni jsou buď z prostředí mimo školu, nebo ji navštěvovali v minulosti,“ komentuje složení bandu trumpetista.

BB Band funguje zhruba šest let. Tvoří ho tří sekce – rytmická, žesťová a takzvaní dřeváci. Sítek se se svou trumpetou řadí k žesťům. Mimo akcí domlouvaných školou hrají muzikanti často i na vlastních koncertech. „Big bandy jsou v současné době celkem rarita. Lidé na nás chodí jako na retro. Hráli jsme ale už i ve známých brněnských klubech jako je Šelepka či Metro. Mám proto dojem, že se obliba tohoto hudebního stylu vrací,“ tvrdí s přesvědčením Sítek. Hrdě dodává, že jednou si je na vernisáž svých obrazů pozval i brněnský malíř Petr Lorenz. Své koncertování však big band omezuje pouze na Brno a okolí. Cestovat s dvacetičlennou kapelou je totiž příliš logisticky i finančně náročné.

První zkušenosti s hudbou začal Sítek sbírat už v dětství, kdy se učil hrát na flétnu a na klávesy. K trumpetě se dostal, až když se rozhodl hlásit na hudební konzervatoř. „S flétnou se na konzervatoř nechodí. Měl jsem na výběr mezi lesním rohem a trumpetou. Líbil se mi víc lesní roh, ale pro rodiče to bylo příliš drahé, tak jsem dostal trumpetu,“ popisuje hudebník zapeklitou cestu, která ho k jeho nástroji přivedla.

Na konzervatoř se mu nakonec dostat nepodařilo, ale nelituje toho. „Smysl konzervatoře spatřuju především v získání kontaktů. Když chce člověk hrát, může hrát i sám. Ještě by se mi tam kvůli té dřině hudba zprotivila,“ říká s nadsázkou. On sám nyní už příliš hru neprocvičuje. „Měl bych říct, že cvičím aspoň hodinu denně, ale není tomu tak. Naštěstí teď hodně koncertujeme a také máme pravidelné zkoušky, takže to nejde moc poznat,“ říká na svou obranu.

V trénování mu mimo jiné brání i ohleduplnost vůči brněnským spolubydlícím. „Mám sice dusítko, které tlumí zvuk trubky, ale i tak tuším, že by to v malém bytě mohlo vyvolávat konflikty. Doma v Břeclavi se zkoušení snažím dohnat, bydlíme v domě a nikomu to tam nevadí,“ zachycuje výhody, které bydlení v domě skýtá pro hudebníky.

Sítek působí i v jiných uskupeních než je BB Band. Kromě zmíněných Trychtýřů hrál dříve i ve funkové kapele Homoguru. Podle něho to ale bylo složité. „Funk jsem nikdy předtím nehrál. Je to meta i pro zkušené muzikanty. V Česku to moc kapel nedělá,“ vysvětluje hudební zapeklitosti mladý muzikant.

Nejvíce ho baví hrát s Trychtýři. Je to alternativní kapela kombinující punk, etno a jazz. „V BB Bandu jsem se naučil všem jazzovým základům a standardům, ale Trychtýři jsou moje srdeční záležitost,“ uzavírá trumpetista.